Štítek: kompresory

Kompresor je užitečným vybavením kterékoliv domácí dílny a garáže. Nejen, že lze s jeho pomocí nafouknout pneumatiky nebo kterýkoliv jiný nafukovací předmět, ale lze s jejich pomocí používat nejrůznější pneumatické nářadí. Při výběru vhodného kompresoru člověk vždy narazí na otázku, jaký z jejich dvou základních typů zvolit. Má to být spíše kompresor pístový, anebo raději šroubový? Oba mají své výhody a nevýhody. Jaké to jsou?

Výhody a nevýhody pístových kompresorů

Stlačování vzduchu pístem, podobně jako ve spalovacích motorech, je běžným způsobem výroby stlačeného vzduchu. Pístové kompresory patří proto – zvláště v oblasti běžného využití – k nejčastěji používaným.

Mezi hlavní výhody pístových kompresorů patří jejich jednoduchá obsluha fakt, že jsou většinou mobilní. Kromě toho jsou pístové kompresory cenově dostupné z hlediska pořizovací ceny i provozních nákladů.

Na straně nevýhod je třeba zmínit fakt, že pístové kompresory dodávají stlačený vzduch přerušovaně a stejně tak generují pulzy, což je pro některé aplikace a fungování kompresoru v určitých prostředích problematické. Mezi nevýhody patří i vysoká hlučnost a nízká účinnost, s čímž souvisí i vysoké náklady na výrobu stlačeného vzduchu. Nejde samozřejmě o problémy, které by znemožňovaly použití pístového kompresoru v domácích dílnách nebo garážích, jedná se spíše o argumenty při výběru kompresoru pro větší provozy.

Výhody a nevýhody šroubových kompresorů

Jak je z názvu patrné, v případě šroubového kompresoru stlačuje vzduch namísto pístu určitý šroubový element. Výhody tohoto řešení jsou následující: kontinuální provoz, vysoká účinnost a tichý provoz. Kromě toho je výhodou kompresorů tohoto typu široká možnost nastavení, regulace a monitoringu. I v tomto případě je obsluha kompresoru poměrně jednoduchá. Nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady a dražší servis v případě poruchy.

Z výše uvedeného je tak patrné, že šroubový kompresor je vhodnější spíše pro větší profesionální provozy.

Zdroj obrázku: Nonillion / Shutterstock.com

Velká část nástrojů a zařízení nedokáže bez pomoci vzduchového kompresoru vůbec fungovat. Ať už jde o zouvačky pneumatik v pneuservisu, pneumatické nářadí v autoservisu či v dílně nebo pistolovou techniku různých živnostníků. A to vůbec nemluvíme o automatizovaných výrobních linkách a strojích v průmyslu. Když majitel zanedbá údržbu kompresoru, mohou ho prostoje kvůli servisu a nečekaným opravám přijít pěkně draho. Proto je dobré, řídit se plánem údržby. Je u každého kompresoru stejný? Jak je nákladný? A musí i obyčejné úkony provádět specializovaná osoba? 

Nejpoužívanějším typem kompresorů jsou bezpochyby olejové pístové kompresory. Používají je zmíněné autoservisy, mají své místo v dílnách, u řemeslníků i drobných živnostníků nebo hobby nadšenců v jejich garáži. Zaměřme se tedy na ně. Popravdě, základní údržbářské práce na těchto strojích lze poměrně snadno provádět. Navíc se některé blízce podobají pravidelnému servisu automobilů – výměně motorového oleje a filtrů. Provádíte tyto úkony běžně sami? Pak si rychle osvojíte i údržbu kompresoru. Díky tomu vám bude sloužit dlouhé roky bez ztráty účinnosti nebo nepříjemného přehřívání, protože kompresory jsou samy o sobě velice spolehlivé stroje. Pozor však na jeden problém! Mnozí kutilové ve snaze ušetřit nakupují stroje za mimořádně výhodné ceny, které nabízí nespecializované prodejny a velké hobby markety. Často jde o základní bezolejové kompresory, jejichž parametry sice na papíře nevypadají špatně, ale nemile svého majitele překvapí, když jim bude chtít dopřát servis. Mnohé z těchto kompresorů pocházejících z Číny jsou neopravitelné a nepřijme je ani žádné servisní středisko.

Dodržovat plán údržby je základ

Výrobci značkových kompresorů, mezi které patří například domácí producent Atmos nebo ABAC z Itálie, spadající pod gigant Atlas Copco usnadňují majitelům kompresorů život tím, že dodávají i dokumentaci s podrobným plánem údržby. V plánu je uvedeno, které údržbářské práce se mají provést po určité době provozu nebo poté, co má kompresor za sebou určitý počet provozovaných motohodin. Kdo chce mít jistotu a o nic se nestarat, může ke svému kompresoru, pokud to umožňuje, dokoupit i řídící systém, který intervaly údržby sleduje. Tato jednotka vám připomene, že se blíží čas potřebné údržby. Jednotka sleduje, kolik motohodin od poslední údržby již kompresor „odpracoval“ a podle nastaveného plánu údržby vydá varovné hlášení. Výborná pomůcka, že? Řídicí systém je schopen také blokovat provoz v případě hrozícího poškození (např. při překročení teploty oleje, provozní teploty kompresoru, při nesprávném směru otáčení apod.).

Nejdůležitější části údržby kompresoru

Tu možná největší pozornost by měl majitel kompresoru věnovat sacímu filtru, který brání vstupu mechanických nečistot do samotného stroje. Sací filtr sice není všehoschopný a mnohdy je potřeba za kompresor zařadit ještě úpravu stlačeného vzduchu – sušičky vzduchu nebo filtraci stlačeného vzduchu, ale to je na další článek, samostatné téma. Sací filtr se běžně mění 1× ročně a čistit by se měl ještě častěji, protože pokud je zanesen nečistotami, například z důvodu prachu a špíny v dílně, kompresor ztrácí účinnost. Nový sací filtr představuje velice levnou investici a podobně je na tom i olej do kompresoru, který se mění taktéž jednou do roka. U oleje si dávejte velký pozor. Používejte výhradně oleje doporučované výrobcem, které mají potřebnou viskozitu a jiné vlastnosti a při vypouštění starého oleje z kompresoru počítejte s tím, že může být horký, proto postupujte opatrně.

Drtivá většina kompresorů má také tlakovou nádobu vytvářející zásobu stlačeného vzduchu. V tlakové nádobě se postupem času shromažďuje kondenzát, proto mají tlakové nádoby odpouštěcí ventilky na své spodní straně. Odpouštěním zamezíte častému spínání kompresoru a vniku vody do potrubí či hadic. Tento úkon v plánu údržby běžně psaný není, ale každý starostlivý majitel by měl jednou za čas stav kondenzátu tímto způsobem zkontrolovat. A pokud na to nemáte čas, existuje i plně automatizované řešení, tzv. inteligentní odpouštění kondenzátu.

Co dalšího se na kompresoru běžně mění? Zde přichází na řadu odbornější část. U větších a výkonnějších strojů do plánu údržby spadá kontrola či výměna těsnění ventilové desky, jednou za dva roky se mění také klínový řemen, běžná součást většiny pístových kompresorů, pokud nemají spojení takzvaně napřímo. U kompresorů s dochlazovačem je potřeba monitorovat i těsnění tohoto zařízení a stejně tak do pravidelné údržby profesionálních kompresorů patří kontrola a výměna zpětného ventilu. Zpětné ventily se umísťují mezi kompresor a tlakovou nádobu. Mají za úkol zabránit proudění vzduchu ze vzdušníku zpět do kompresoru.

Žádná z těchto položek není nijak nákladná, navíc vzhledem k frekvenci výměny. Jde řádově o stokoruny, u profesionálních kompresorů o pár 1 000 Kč. Mnohem více prodražit se vám může zanedbání údržby kompresoru, hlavně pokud ho používáte na denní bázi pro své podnikání. Stokoruny za údržbu se s tisíci až desetitisíci za ztráty a zvýšenou energii zkrátka nedají srovnávat.